Archiv pro měsíc: Únor 2013

Test rychlosti ZFS s kompresí a ZIL

Nějakou dobu se mi doma povalují disky ze starších serverů, povětšinou SAS 73GB 15k RPM. Pro tyhle disky už v dnešní době nemám moc využití, do serverů jsou prostě malé. Chtěl jsem ale vyzkoušet, zda by mohly efektivně sloužit alespoň jako ZIL u ZFS a být mi tak k něčemu dobré.

Testy jsem prováděl na náledujícím stroji s nainstalovaným SmartOS

První sada testů probíhala nad mirrorem ze 146GB disků bez ZILu:

Druhá sada testů probíhala nad stejným poolem s přidaným mirrorem ze 73GB disků jako ZILem:

První test v každé sadě probíhal s vypnutou kompresí:

Druhý test v každé sadě probíhal se zapnutou kompresí GZIP na nejvyšší level:

Testoval jsem pomocí bonnie++ s následujícím nastavením:

Pro snadnější porovnání výsledků jsem sestavil přehlednou tabulku:

ZFS ZIL compression test results

Co si z toho všeho vyvodit?

  • Použít 15k RPM SAS jako ZIL pro 10k RPM SAS nemá cenu. Možná by výledky byly lepší, kdyby byl pool ze 7200 RPM SATA disků, ale pochybuju o tom. Možná by byly lepší, kdyby bylo více konkurentních zápisu, ale dělat další testy se mi už nechce.
  • To že komprese disku zrychluje jsem věděl už předtím, ale že je to o tolik, to jsem opravdu netušil. Ačkoliv z raw výsledků je patrný slušný nárůst využití CPU, komprimovat pool se jednoznačně vyplatí.
  • Pro někoho může být matoucí, že se komprimovaná data čtou a zapisují rychleji, než data nekomprimovaná. Je to z toho důvodu, že disk díky kompresi musí provést méně seeků, ať už při čtení nebo zápisu. Na dnešních CPU je overhead komprese opravdu malý, výkon serveru jako celku to tedy ovlivní spíše pozitivně.
  • Pozor na některá SSD, která by jste chtěli použít pro pool. Často si data komprimují samy, aby méně opotřebovávaly paměťové čipy. V takovém případě je komprese na poolu spíše kontraproduktivní.

ZIL: off, komprese: off

ZIL: off, komprese: gzip-9

ZIL: on, komprese: off

ZIL: on, komprese: off

Jak do SmartOS dostat SSH authorized_keys pro roota

Domovský adresář roota je ve SmartOS na ramdisku, veškeré změny v něm tedy budou po rebootu serveru ztraceny. Naštěstí má ale SmartOS mechanismus, jak do SHH dostat alespoň authorized_keys pro roota.

Jak zprovoznit htop ve SmartOS global zóně

Docela jsem si zvykl na htop a ačkoliv ve SmartOS zónách funguje, v globální zóně tomu tak není. Pro svůj chod htop potřebuje linuxový /proc filesystém, který v globální zóně není. S trochou snahy jej ale můžeme dodat.

Pokud jste ještě do globální zóny nenainstalovali pkgin, je právě čas. Návod najdete na wiki smartosu. Samotný htop pak snadno nainstalujeme pomocí příkazu:

Nyní vytvoříme shell shkript, který nám namountuje lxproc a umístíme jej do souboru /opt/custom/method/fs-lxproc.

Adresář /op/custom a jeho podadresáře ještě pravděpodobně vytvořeny nemáte, založte je tedy. Budeme pokračovat vytvořením XML definice pro SMF, aby se náš mount skript spouštěl automaticky. Skript uložíme do souboru /opt/custom/smf/lxproc-fs.xml. Do tohoto adresáře lze uložit i jiné definice SMF služeb, SmartOS je při bootu načte a spustí.

Nakonec XML definici načteme do SMF.

Solaris + ZFS + KVM = SmartOS

Stabilní KVM na Solarisu? Je to tak! Projekt Illumos dostal díky Joyentu vlastní port KVM. SmartOS je na Illumos založená distribuce spojující ZFS, DTrace, Solaris zóny a ano, KVM!

Distribuce je to trochu nezvyklá, neinstaluje se na disk, ale spouští se z USB flash disku nebo bootuje pomocí PXE ze sítě. Většina filesystému je read-only, samotné služby se instalují až v zónách, pro jejichž správu Joyent přidal spoustu nástrojů.

Měl bych upozornit že KVM ve SmartOS funguje jen na serverech, jejichž procesory podporují EPT. Není to tedy virtualizační platforma pro starší stroje, ale 55xx a 56xx Xeony už EPT mají. Dokonce i bez podpory EPT SmartOS stojí za vyzkoušení. Dle mých testů jde 90% služeb které provozuji na Linuxu bez problému rozchodit i v Solaris zóně.

Za zmínku stojí ještě tyto věci:

  • „apt-like“ binární balíčkovací systém pkgin
  • SMF (Service Management Facility) jako advanced náhrada rc skriptů
  • Virtuální ethernet rozhraní, virtuální switche a virtuální routery – dá se s tím kouzlit 🙂
  • Nástroj imgadm pro práci s šablonami vps, spoustu předpripravených konfigurací vps
  • Perfektní správa zdrojů přidělených zónám a vps

Pokud spravujete vps na na Linux hostu, doporučuji SmartOS alespoň vyzkoušet.

Možnosti nasazení CEPH s ProxmoxVM a Ubuntu VPS

CEPH je velice zajímá technologie kombinujcí object storage, block storage a filesystem.

One Object Storage: The Ceph Object Store, called RADOS, is the object storage component for CephFS filesystems, Ceph RADOS Gateways, and Ceph Block Devices.

Many Storage Interfaces: You can use CephFS, Ceph RADOS Gateway, or Ceph Block Devices in your deployment. You may also use all three interfaces with the same Ceph Object Store cluster! There’s no reason to build three different storage clusters for three different types of storage interface!

Use Commodity Hardware!: You can deploy Ceph with commodity hardware. You don’t need to purchase proprietary storage or networking hardware commonly used in SAN systems.

Při testech jsem zjistil následující:

  • Pro testy je potřeba minimálně dvou OSD (nodů pro ukládání dat)
  • ProxmoxVE 2.2 kernel nemá modul rbd
  • Ubuntu virtual kernel nemá modul rbd
  • Proxmoxu ještě nějakou chvíli potrvá, než CEPH zařadí do svých balíků, zdali vůbec

CEPH si určitě zaslouží sledovat a testovat dál, ale v současném stavu bych jej v kombinaci s Proxmoxem nedoporučoval, pokud nechcete sami kompilovat a udržovat balíky.

Test rychlosti úložišť KVM – qcow2 vs raw

Pro virtualizaci na Linuxu už delší dobu používám výbornou platformu založenou na debianu – ProxmoxVE. Ačkoliv jsem v Proxmoxem velice spokojen, některé věci mi v něm vadí a tak jsem chtěl vyzkoušet postavit platformu vlastní nad Ubuntu, které mám daleko raději. Před stavbou samotnou jsem chtěl udělat test, jak je na tom Ubuntu a libvirt s výkonem IO operací.

Aby to bylo trochu zajímavější, chtěl jsem otestovat jak diskové obrazy qcow2, tak i raw. Qcow2 image byl před testem „nafouknut“ pomocí dd, abychom testovali reálnou výkonnost, ne rychlost alokace místa pro image. VPS image byly umístěny na LVM2 nad RAID1 polem.

Test jsem po prvních výsledcíh z Ubuntu přerušil a nechtělo se mi pokračovat, dám tedy k dispozici alespoň výledky testů qcow2 vs raw. Je mi jasné že tohle nejsou moc relevantní testy, ale pro mé účely posloužily a pár závěrů se z nich vyvodit dalo:

  1. Obrazy qcow2 jsou jednoznačně rychlejší než raw obrazy. Přisuzuji to nějaké cache, kterou qcow2 obrazy musejí mít.
  2. Tohle neplatí pro Ubuntu s libvirt, tam to vyjde skoro nastejno.
  3. Na Ubuntu s libvirt jsou qcow2 obrazy oproti Proxmoxu pomalejší.

Pro test byl použit následující stroj

  • Dell PowerEdge 1950 G4V183J
  • 2x Quad Core Xeon E5335 @ 2 Ghz
  • 24GB DDR2 FB-DIMM 667 MHz
  • LSI SAS1068 PCI-X Fusion-MPT SAS
  • 2x FUJITSU MAX3073RC 15000rpm 73GB

Nafouknutí qcow2 obrazu

Informace o qcow2 obrazu

ProxmoxVE balíky

  • bonnie++ 1.96
  • lvm2 2.02.95-1pve2
  • pve-kernel-2.6.32-16-pve 2.6.32-80
  • pve-qemu-kvm 1.2-7
  • qemu-server 2.0-64

Konfigurace VPS pro test qcow2

Konfigurace VPS pro test raw

Test pomocí hdparm na qcow2

Test pomocí hdparm na raw

Test pomocí bonnie++ na qcow2

Test pomocí bonnie++ na raw

Ubuntu 12.04 LTS na qcow2

Ubuntu 12.04 LTS na raw

Jak se přestat vymlouvat a založit si blog

Už poměrně dlouhou dobu jsem se chystal že si založím blog. Důvody a motivaci jsem měl, ale chuť dotáhnout tu myšlenku nějak chyběla. Dnes se konečně podařilo a tak mám pro vás pár tipů.

  1. Když máte pocit že by něco stálo za sepsání, napište si to do Wordu nebo něčeho podobného co máte po ruce. Pokud zrovna nevíte jak to celé sepsat nebo formulovat, napište si alespoň poznámky, ať se k tomu můžete vrátit později.
  2. Když už se vám to začne hromadit, začnete přemýšlet že už by to teda fakt chtělo někam ven. Chce to doménu. Během času jsem mnohokrát klidně i pár hodin seděl nad ověřovačem domén a zkoušel co mě napadne. Nenapadla mě žádná, co by ještě nebyla obsazená. Dejte tomu čas. Když vás semtam něco napadne, napište si to, ověřit to můžete později. Nemá cenu nad tím trávit hodiny.
  3. Možná byste taky jako já rádi blog svůj vlastní. Nedělejte to. Nainstalujte WordPress, je to za pár minut a nevypadá to špatně. Ono vždycky půjde nějak přejít na vlastní řešení. Stejně tak se nezabývejte šablonou. Na to bude čas až bude chuť. Čtenáři vám na blog nebudou chodit kvůli vzhledu.